Vrhací nůž

Tradice výroby nožů a zbraní z oceli v Pákistánu sahá do časů rané doby železné, tedy zhruba tisíc let před našim letopočtem. V té době kováři bojovali zejména s dosáhnutím potřebné vysoké teploty k tavení kovů, dnes mají naopak problémy hlavně s nedostatkem kvalitní rudy a materiálů k výrobě. Výrobky z této země pocházejí většinou od nožířů, kteří své ručně zpracované nože dodávají do sdružení výrobních družstev, která je dodávají na zahraniční trhy. Tito kováři mají velikou praxi i šikovné ruce, a pracují většinou s obyčejnou standardní ocelí, kterou jim právě dodávají výrobní družstva. Nízká pořizovací cena a často atraktivní design je devíza nožů i čepelí z Pákistánu, velmi rustikální a surové zpracování je často hlavním poznávacím znamením nožů z této daleké asijské kovářské velmoci.